Menu

Jak uplatnit v praxi výuku zdvořilostního chování podle Montessori?

Lekce zdvořilostního chování v Montessori jsou navrženy jako co možná nejlepší nástroj, který je dětem v tomto úkolu hodnotným pomocníkem. Vysvětlováním a názorným ukazováním předáváme dětem návod, jak se chovat, komunikovat a jednat s ostatními co nejharmoničtějším způsobem, a pomáháme jim tyto dovednosti procvičovat a osvojovat si je. Postupně, počínaje těmi nejjednoduššími kroky (jako je například omluva nebo podání ruky), si děti utvářejí „slovníček“ jednání, který jim umožňuje jednat přiměřeně a sebejistě v určitém sociálním kontextu. A jak je zdvořilému chování učíme v konkrétních věkových skupinách? 

0–3 roky: Důležité je dítě aktivně zapojit

V raném dětství je formálních lekcí nebo prezentací zdvořilostního chování jen málo. Podstata celého učebního plánu spočívá v tom, jak se za prvé chováme my k dětem a za druhé my dospělí k sobě navzájem v jejich přítomnosti. Učí se totiž zejména naším příkladem. 

S malými dětmi bychom si měli povídat napřímo. Za prvé je vhodné si k nim při rozhovoru dřepnout, aby nám viděly do tváře. Za druhé bychom měli respektovat jejich tělesnou autonomii: není například vhodné požadovat, aby nám malé dítě podalo ruku, dalo pusu, objalo příbuzného a podobně. U starších batolat přichází na řadu první lekce. Začínáme používat zdvořilostní fráze a pozdravy, zakrývání úst při kýchnutí nebo zaklepání na dveře.

Tipy:

  • Společný čas strávený při jídle, na oslavách a dalších společenských událostech si stanovte jako prioritu.

  • Používejte před dítětem důsledně pozdravy a zdvořilostní fráze („prosím“, „děkuji“, „promiň“).

  • Procvičujte společně vyjadřování pocitů, přání, potřeb a preferencí („Rád(a) bych, chtěl(a) bych ...“).

3–6 let: Když se rodí přátelství

V předškolním věku se schopnosti v oblasti zdvořilostního chování dostávají do popředí zájmů dítěte. Děti se v tomto věku prudce sociálně rozvíjejí a dramaticky se u nich zvyšuje zájem o ostatní, zejména o osobní přátelství a začlenění do skupiny. Potřebují se proto hlavně naučit řešit konflikty a chovat se správně k ostatním. Praktické lekce, které s dětmi procvičujeme, zahrnují žádost o pomoc, řešení neshod, střídání se při hře, nebo spravedlivé dělení.

Tipy:

  • Procvičujte řešení konfliktů se sourozenci a kamarády, nejprve za účasti dospělého, následně bez ní.

  • Vysvětlujte a vyžadujte po dítěti vhodné chování v různých situacích (pozdravení hostů, představení se, chování v restauraci, divadle nebo ve sportovním zařízení).

  • Ukažte si, jak druhému nabídnout pomoc či o ni sám požádat.

  • Nechte dítě aktivně se účastnit kulturních událostí.

6–12 let: Co znamená být součástí komunity

Během školních let si děti začínají uvědomovat sociální skupinu, spravedlnost a férovost. Výuka zdvořilosti a slušnosti zahrnujte „třídní schůzky“, na kterých spolu děti diskutují a nastavují pravidla třídy a mají příležitost zkoumat a zkoušet různé formy společenského řádu. Zároveň je to také věk, ve kterém je pro děti vrcholem zábavy šaškování a humor spojený s tělesnými funkcemi, takže je třeba dětem v rámci zdvořilostního chování ukázat a následně vyžadovat zásady slušnosti týkající se říhání, větrů a podobně. 

Tipy: 

  • Nechávejte děti vyřizovat drobné pochůzky a komunikovat s lidmi v různých funkcích (v obchodě, na poště, v bance).

  • Podpořte děti v tom, aby si samy vyřídily telefonát nebo se s vaší pomocí objednaly k lékaři apod. 

  • Společně si trénujte psaní přání a dopisů rodině a přátelům. 

12–18: Vstup do světa 

Dospívající si postupně rozšiřují své vnímání světa, od školy přes místní komunitu až po širší společnost. Učební plán „praktického života“ v tomto věku nabírá formu „skutečných“ aktivit, jako je například drobné podnikání, shromažďování prostředků pro charitu nebo dobrovolnické práce. Proto musí být doplněn o výuku zdvořilostního chování v nových oblastech: například péče o zákazníky, komunikace s úřady nebo obhajoba názoru z určitého důvodu. V kontextu tradičního vzdělávání by se tato cvičení a lekce mohly zdát příliš „ze života“, ale právě to je základ výuky praktického života v Montessori: vždy poskytuje dítěti nebo mladému člověku kontakt s realitou a zajišťuje skutečné uplatnění, v maximální možné míře odpovídající danému věku a vývojovému stupni. 

Tipy:

  • Podporujte mladistvé, aby se aktivně účastnili komunitního i místního politického života – aby komunikovali s obecními úřady a řešili na místní úrovni záležitosti, které se jich přímo týkají. 

  • Vyhledávejte příležitosti pro dobrovolnickou činnost (například místní charity, útulky pro opuštěná zvířata nebo pomoc sousedům).

Autor: Michaela Tučková, učitelka třídy batolat v IMSP 

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:

UVĚDOMĚNÍ: KLÍČOVÁ SOUČÁST MONTESSORI ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Další články

Dlouhá cesta, která se vyplatí

Každé ráno se spolu se svou malou dcerkou vydávám na pětačtyřicetiminutovou cestu MHD do stanice…

Číst dál

Pár minut s Abdulem z Keni

Zveme vás na malý výlet do Afriky, za naším adoptivním spolužákem Abdulem. Zeptali jsme se ho, jak se má.

Číst dál

Příprava jídla v Montessori

Společná příprava jídla je v Montessori třídách oblíbenou aktivitou. Děti si nesmírně užívají, že mohou jíst to, co samy vytvořily. A kromě toho tím rozvíjejí důležité dovednosti. 

Číst dál

Podpora samostatnosti u batolete

V Montessori metodě vzdělávání hovoříme o samostatnosti často. Je pro nás prioritou vychovávat děti tak, aby se z nich stali sebevědomí dospělí. Proč je samostatnost tak důležitá a jak ji podporujeme již u našich nejmenších, batolat?

Číst dál

IMSP PODCAST s absolventem Jonášem Zapletalem

“To nejpřínosnější, co mi dala IMSP do života je, že rozvíjela mou zvědavost. Jednoduše mě, jako dítě, nechala objevovat mým vlastním způsobem svět okolo mě.“

Číst dál
21.05.2019
Příjďte na interaktivní den otevřených dveří Montessori
dílničky pro děti
2-12 měsíců
Montessori dílničky
batole a já
Virtuální prohlídka