Menu

Procházky do lesa za poznáváním sebe i okolí

Maria Montessori chodívala po lesích v Indii a trhala lístky ze stromu, aby učila o jejich funkci a struktuře, kopala v půdě, aby ukázala všudypřítomnost života, zkoumala systém kořenů rostlin a podle jejich vzoru propojovala i svou výuku. S podobnou myšlenkou umožňujeme studentům se učit venku v přirozeném prostředí.

Učí se tak přirozeným způsobem a ne pouze z abstraktních materiálů ve třídě. Byla to právě Maria Montessori, kdo řekl, že děti se učí skrze své ruce, a proto naši třídu často rozšiřujeme o zahradu a les, aby si naši studenti mohli osahat to o čem se učí. Jaký má toto zpestření výuky na studenty vliv je vidět prakticky ihned - přírodu milují, dávají jí mnohem větší pozornost a i díky těmto lekcím se zlepšuje jejich schopnost koncentrace.

Co je účelem lekcí venku?

Tím nejdůležitějším účelem je zprostředkovat studentům kontakt s přírodou a světem okolo nás. Dále následujeme Montessori tradici, podle které se zde o přírodě učíme i z vědeckého hlediska. A do třetice chceme studentům pomoci porozumět, jak je vše, co je součástí vesmíru, propojeno, jak spolu vše pracuje v harmonii a vzájemně se sebou souvisí. Jaké lepší místo pro začátek takového poznávání si můžeme představit než naši krásnou zahradu a les?

Montessori Experiantal Learning in The Forest

Jak často na takovéto lekce ven chodíte?

Na takovéto lekce ven chodíme každý týden. Často během nich jdeme na krátkou třicetiminutovou procházku, prohlížíme si les a co v něm roste, jindy je součástí lekce péče o naši malou zahrádku a vše, co pěstování rostlin zahrnuje. Doufáme, že s tím, jak se studenti o zahradničení naučí více, se naše zahrádka rozroste o další druhy.  

O čem se studenti učí?

Učíme se projektově, což je pro Montessori typické. Probíhá to tak, že se vždy učíme o nějakém tématu z různých úhlů pohledu. Může to být například o ekologii – o lese, o cyklech v něm, vztahu živočichů a prostředí. Nebo se takto učíme zeměpis - například světové strany a práci s kompasem, kde se v jakou chvíli nachází slunce, jak se pohybují planety a země. Zahradničení a pozorování přírody je jen součástí toho, co venku děláme.

Pozorování lesa je také součástí těchto lekcí. Co je jeho cílem?

Chceme, aby studenti viděli věci v souvislostech. Takto sledují změny v přírodě každý týden a mohou pozorovat, jak se svět přirozeně mění během ročních období a čím je to způsobeno. Studenti tato svá pozorování pravidelně zapisují. My jim dáváme tipy na otázky, nad kterými se mohou zamyslet: “co slyšíš?” nebo “co se tady změnilo od minule?”

Zahrada je další součástí těchto lekcí. Tam děláte se studenty co?

Při práci na zahradě získávají studenti zase jiné zkušenosti. Při takových projektech si zlepšují některé měkké dovednosti, jako například schopnost řešení problémů a práci v týmu. Učí se samozřejmě pěstovat rostliny a kompostovat. A v neposlední řadě získávají nové znalosti z biologie nebo ekologie, jako například jaké jsou rozdíly mezi semeny rostlin, jak funguje sluneční energie, skleníkový efekt, jaká je struktura půdy, co je to udržitelný rozvoj nebo jak funguje koloběh vody. Toto vše se učí při starání se o zahradu a získávají díky tomu teoretické i praktické zkušenosti najednou. 

Ještě jeden účel mají tyto procházky. Jaký?

V angličtině jim říkáme "mindful walks". Jde o to, že děti učíme žít v přítomnosti a uvědomovat si, co se děje v danou chvíli okolo nich. Učíme děti respektovat samy sebe, podporujeme je, aby si samy zvolily, jak se zachovají spíše než aby reagovali podle toho, co se jim děje. Pozorujeme, že si díky tomu studenti uvědomují, co dělají a zlepšuje se jejich koncentrace a pozorovací schopnosti. 

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:

VÝCHOVA K MÍRU

Další články

Jak porozumět vnitřnímu pořádku dítěte

Stalo se vám, že si vaše dítě zpívalo stejnou písničku pořád dokola, nebo vás prosilo vyprávět mu stejnou pohádku tisíckrát? Maria Montessori upozorňovala na důležitost takzvaných senzitivních období, která jsou příležitostí pro dítě rozvíjet některé své schopnosti, například pohybové, jazykové nebo také smysl pro pořádek. Potřeba uspořádání prostředí je u dětí důležitá již od narození, nejvíce vrcholí okolo druhého roku života, a vytratí se okolo pěti let. Toto období vývoje pomáhá dítěti propojit sebe samo s okolním světem, zpracovávat informace a překonávat překážky.

Číst dál

Čtení od nejútlejšího věku dětem prospívá

Obrázek je vůbec prvním obsahem knihy, který dítě dokáže „přečíst”. Právě díky obrázkům dítě porozumí příběhu a je schopné interpretovat hlavní postavy, zvířátka, nejrůznější prostředí či situace, aniž by umělo skutečně číst. Z ilustrací zobrazujících výraz v obličeji a z řeči těla je dítě schopné rozpoznávat jednotlivé emoce.   Příjemně strávené chvíle s knihou napomáhají i u těch nejmenších dětí k budování pěkného vztahu ke čtení, což je zcela nezbytným předpokladem pro pozdější dobré čtenářské návyky.  

Číst dál

IMSP PODCAST s absolventem Jonášem Zapletalem

“To nejpřínosnější, co mi dala IMSP do života je, že rozvíjela mou zvědavost. Jednoduše mě, jako dítě, nechala objevovat mým vlastním způsobem svět okolo mě.“

Číst dál

Proč jsou věkově smíšené třídy obrovskou výhodou?

Není pro nás žádným překvapením, že jsou rodiče v rozpacích z toho, jak fungují věkově smíšené třídy. Ptají se nás, jak mohou různě staré děti fungovat harmonicky ve stejném prostředí a co díky tomuto přístupu získávají. 

Číst dál

Pozitivní řeč: jak proměnit „ne” v „ano”

„Život může být mnohem snazší, stačí změnit slova, která používáme." - Alicia Eaton, učitelka AMI Montessori a odbornice na chování dětí. 

Číst dál
16.04.2020
Příjďte na interaktivní den otevřených dveří Montessori
dílničky pro děti
2-12 měsíců
Montessori dílničky
batole a já
Virtuální prohlídka