Menu

Jak by měla vypadat budoucnost vzdělávání našich dětí?

Radka Dohnalova, matka 3 dětí z IMSP, se věnovala výzkumu budoucnosti vzdělávání v dnešním světě. Svoje poznatky, které dala dohromady pro tento nedávno publikovaný článek by chtěla sdílet i s komunitou IMSP především proto, že při tomto výzkumu zjistila, jak moc se Montessori shoduje s tím, kam míří v současné době systém vzdělávání. 

Vzdělávání bude společně se zdravotnictvím a dopravou jedna z oblastí, která se v blízké budoucnosti radikálně promění. Základní principy současného školství byly postaveny před více než dvě stě lety s důrazem na konformitu a standardizaci. Ovšem kontext dnešního světa je jiný, cílem je připravit děti nejenom na budoucí povolání, ale na život jako takový. A podle toho je potřeba přenastavit sebe a způsob, jak žijeme a jak se vzděláváme.

5 největších problémů současného systému vzdělávání

Z tohoto kontextu jsem vybrala pět problému, které mě nejvíc trápí:

1. Neučí se relevantní věci, které připraví děti na život

Když srovnám, co jsem se učila ve škole a kolik jsem toho ve skutečnosti použila v praxi, bylo to minimum. Vedle klasických obsahových předmětů jako matematika, fyzika, jazyky a dějiny jsou potřeba dovednosti, které uplatní každý bez ohledu na obor, který si zvolí. Jde například o týmovou práci, řešení konfliktů, jak využívat svou kreativitu nebo rozvíjet podnikavost a kritické myšlení.

2. Ke každému se přistupuje stejně

Jedny informace vyučuje jeden učitel, látka se probírá jedním tempem a ve stejné věkové skupině. Jednotným přístupem se děti můžou nudit nebo nestíhat a jejich motivace tím vyprchá. Není to o tom děti neučit matematiku, ale její učení personalizovat – upravit tempo a obsah tomu, na jaké úrovni dítě je a procvičovat na příkladech, které je baví. Každé dítě má totiž své unikátní přirozené talenty a vášně, které tímto nemusí být nikdy objeveny a rozvinuty.

3. Vše je nalajnované s minimálním prostorem pro představivost a kreativitu

Dva elementy, které nám berou kreativitu je zaneprázdněnost a memorizace. Každý den je jasně naplánován do oddělených tematických hodin a jasných aktivit. Kvůli důrazu umět vše „slovo od slova“ a zaplnění každé minuty ztrácíme schopnost kreativně tvořit a propojovat různorodá témata a obory. Kreativita je klíčová, protože díky ní vznikají nové věci a objevy, jsme schopni nahlížet na problémy z různých úhlů pohledu a řešit je.

4. Na výsledky je kladen velký důraz a ztrácí se láska k učení

Největší důraz je kladen na výsledky z testu, splnění povinností a získání tituluVýsledky vnímáme jako nástroj k lepší budoucnosti, tím ale přetlačily samotný proces učení a takový přístup zabíjí celý smysl vzdělávání. Je důležité podněcovat v dětech zvídavost, lásku k učení a vnitřní motivaci, které jsou klíčem k celoživotnímu vzdělávání.

5. Známkování demotivuje

Známkování je založeno na jedničce jako nejlepším ocenění a s každou chybou se známka snižuje. To pak může vést k demotivaci nebo strachu ze špatné známky. Inspiraci si můžeme vzít z herních principů, kde se s každým malým pokrokem zvyšuje skóre, což pozitivně podporuje snažení.

8 oblastí, které v 21. století posunou vzdělávání vpřed

 

1. Objevení a rozvoj vlastních talentů a vášní

Každý z nás má dispozici být v něčem jedinečný. Poznáme to prostřednictvím vlastních přirozených talentů a vášní, které nám dávají šanci být v něčem opravdu excelentní a umožní nám dlouhodobě dosahovat výsledků s lehkostí a radostí. Jednou z hlavních rolí vzdělávání je tyto unikátnosti v dětech objevit a rozvíjet.

2. Komunikace a spolupráce s druhými

Ať budeme dělat v životě cokoliv, je důležité abychom uměli komunikovat a spolupracovat s druhými. Pomůže nám v tom rozvoj emoční inteligence, empatie nebo storytelling. Díky schopnosti vnímat ostatní a jasně sdělit svou myšlenku, dokážeme druhé nadchnout, tvořit týmy a realizovat velké vize.

3. Základní dovednosti pro život

Být zdravý a šťastný chce v životě v podstatě každý. Současné vzdělávání se však soustředí na  dovednosti potřebné k práci jako porozumění textu, ovládání jazyků a pochopení logických základů matematiky a geometrie. Tyto témata byly součástí vzdělávání v antice nebo renesanci a měly bychom je opět vrátit do celkové osnovy vzdělávání.

4. Kreativita a schopnost být otevřený změnám

Současná rychle měnící se doba vyžaduje ještě větší potřebu kreativního uvažování a rychlé reakce na změnu. Je potřeba podpořit naše děti, aby kreativitu vědomě rozvíjeli, ať už v matematice, vědě, hudbě, IT… Zároveň můžeme u dětí trénovat umění improvizace a otevřenost k novému prostřednictvím her nebo improvizačnímu divadlu, které stojí na změně kontextu.

5. Rozvoj zvídavosti, experimentování a rozhodování se

Zvídavost je zodpovědná za většinu vědeckých a technologických objevů. Je to chuť jednotlivce zjistit pravdu, jak věci fungují a kam je posunout. Součástí je i proces ptaní se otázek, formulování hypotéz, navrhování, testování a experimentování a rozhodování na základě získaných informací.

6. Podnikavost a schopnost jít do nových věcí

Jak vytvořit z mála hodně? Jak si poradit s omezenými zdroji? Jak vyřešit komplikovanou a nepřehlednou situaci? Vést děti k podnikavost znamená povzbuzovat jejich vynalézavost. V praxi jde o schopnost hledat, propojovat a využívat omezené zdroje, vytvářet nové příležitosti, a také dovednosti spojené s prodejem a financemi.

7. Technologie a kritické myšlení

Pochopit a zažít si virtuální realitu nebo 3D tisk je klíčové, protože technologie jsou nástrojem zítřka. Naučit se kódovat je jedna z nových dovedností, které doplní základní znalost matematiky a jazyků. Abychom se v množství dat a informací dokázali vyznat, zvyšuje se důležitost kritického přemýšlení.

8. Udržitelnost a etika v globálním světě

Svět je dnes propojenější, rozmanitější a rychlejší než kdy dřív. Nadšení do technologií a pokroku by však mělo jít ruku v ruce s udržitelností a etickými zásadami. Je důležité ve školách diskutovat o dilematech dnešní společnosti. Děti si tak tříbí své názory a morální kompas.

Nejde o témata, která by měla nahradit současné předměty, ale o jejich doplnění. Jejich záměrem je posílit naši lidskou jedinečnost v tom, kde nás technologie nemůžou nahradit. To nám otvírá nové možnosti.

 

Chcete se dozvědět více? Přečtěte si náš další článek:

OSLAVA 20 LET IMSP

 

Další články

Smyslová výchova v Montessori školách

Pomůcky pro smyslovou výchovu v Montessori třídách oslovují „smyslového průzkumníka“ v každém z nás. Uvážíme-li naše interakce ve vnějším prostředí, snadno si uvědomíme, jak často používáme několik smyslů najednou a kolik rozlišných informací přijímáme. Maria Montessori vytvořila ucelený systém smyslové výchovy, který plně využívá této přirozené tendence. Tento článek se bude věnovat pomůckám v Montessori předškolní třídě pro děti ve věku tří až šesti let.

Číst dál

uvědomění: klíčová součást montessori základního vzdělávání

Pokud navštívíte třídu naší vyšší základní školy v 11:20, uslyšíte zazvonit zvoneček. Žáci si uklidí, v 11:30 se sejdou na koberci uprostřed třídy a zapálí svíčku. Učitel nastaví na hodinách pět minut a děti začnou cvičení vnímavosti.

Číst dál

Školní procházky a výlety

jako nezbytné zážitky a zkušenosti pro žáky základní Montessori školy

Číst dál

IMSP PODCAST s absolventkou Dianou Peštovou

Je naším potěšením vám v dnešním IMSP podcastu představit našeho hosta: Dianu Peštovou. Diana se narodila a vyrostla v České republice, dnes studuje jazyky a kulturu na Amsterdamské univerzitě. Diana se s naší moderátorkou Marianou baví o tom, jak ji IMSP naučila přemýšlet s nadhledem. Protože ráda píše, zpívá a hraje divadlo, ocenila také, že je Montessori vzdělání dovolila poznávat zájmy svým vlastním tempem.

Číst dál

Jak rozhýbat Montessori školičku

Hledáme nové způsoby, jak přinést pohyb do tradičního Montessori prostředí. V tom nám pomáhá studio Mones Moniky Němcové.

Číst dál
31.10.2017
Příjďte na interaktivní den otevřených dveří Montessori
dílničky pro děti
2-12 měsíců
Montessori dílničky
batole a já
Virtuální prohlídka